Perimenopauza a pleť: co se vlastně děje a proč

Dlouhé roky mi stačilo umýt obličej, namazat krém, jít spát. Ráno pleť vypadala tak, jak jsem čekala. Nudná, spolehlivá rutina, na kterou jsem ani nemyslela.

A pak - někdy kolem pětačtyřicítky - mi ten samý krém přestal fungovat. Ne že by zestárl on. Zestárla jsem já. Přesněji: začal mi ubývat estrogen - a celá pleť si najednou dělala, co chtěla.

Co estrogen pro pleť vlastně dělá

Estrogen si většina z nás spojuje s cyklem. A pak ho tak nějak pustíme z hlavy. Jenže on je zároveň hormon, který v pleti řídí čtyři věci - a ty jsou přesně to, čeho si všímáš, když se ráno díváš do zrcadla.

Kolagen - bílkovinu, která drží pleť pevnou a napnutou. Představ si ji jako pružnou síťku pod kůží. Když je silná, pleť „drží". Když povolí, začnou vrásky, povolené kontury, ztráta objemu.

Hydrataci - kolik vody si pleť dokáže zadržet. Estrogen podporuje tvorbu vlastní kyseliny hyaluronové (té, co drží vodu v mezibuněčném prostoru) a chrání kožní bariéru před tím, aby ta voda utíkala ven.

Obnovu buněk - jak rychle se povrchová vrstva pleti mění za novou. Když je pomalá, pleť je matnější a šedivější, protože na povrchu leží víc odumřelých buněk.

Prokrvení a odolnost - jak dobře pleť dostává kyslík a živiny a jak reaguje na vítr, mráz, slunce a všechno, co ji potká.

Když estrogen ubývá (a v perimenopauze neubývá plynule - kolísá jak si zamane), všechny čtyři tyhle věci zpomalují nebo mění pravidla. Naráz. Odtud ten pocit, že „se stalo něco přes noc" - nestalo. Jen jsi konečně uviděla to, co se vevnitř dělo už pár let.

Konkrétně: čeho si všimneš

Sušší pleť, i když jsi jí odjakživa neměla

V perimenopauze klesají ceramidy - tuky, které drží vrchní vrstvu pleti pohromadě jako maltu mezi cihlami. Když maltu ubereš, cihly začnou pouštět dovnitř věci, které tam nepatří (podráždění), a pouštět ven věci, které tam patří (vodu). Výsledek: pleť pije krém, a stejně je za deset minut zase napnutá jak buben.

Ztráta jasu - ta „ranní šedá"

Buňky se obnovují pomaleji, prokrvení kůže klesá s poklesem estrogenu - a pleť tím ztrácí ten drobný svit, který jsi měla dvacet let. Není to špatné světlo v koupelně. Je to jinak fungující vevnitř.

Kolagen - tvorba padá dřív, než by ses nadála

Tohle je ten hlavní bod, který změnil moje uvažování o pleči. Po čtyřicítce klesá tvorba nového kolagenu - v prvních pěti letech kolem menopauzy až o třicet procent. A existující kolagen se v kůži obnovuje pomalu: jeho poločas se odhaduje kolem patnácti let. To znamená, že vlákna, která máš dnes, si tam ještě dlouho ponesou svoje historické šrámy - a nového kolagenu se navíc dělá čím dál míň.

Co se ti do pleti dostane (UV, cukr, stres, kouř, málo spánku), tam sedne na roky. A oprav se dělá pomaleji, než by ses chtěla dočkat. Není to pro depresi - je to pro to, abys věděla, kam mířit pozornost.

Pigmentové skvrny - vracejí se dluhy z léta

Melanocyty (buňky, které tvoří kožní barvivo) reagují na hormonální kolísání citlivěji. Skvrny, které jsi v pětatřiceti zvládla nechat zmizet za pár týdnů, teď zůstanou na měsíce. Někdy se vrátí i po letech místa, o kterých jsi zapomněla - staré akné, jizvička po pupínku, tmavá skvrna po slunci.

Kuperóza a nečekaná citlivost

Cévky se stanou křehčí, pleť reaguje rudnutím na věci, které ji dřív nechávaly klidnou (teplé počasí, sklenka vína, sprcha). Přidej k tomu tenčí kožní bariéru - a máš pleť, která se podráždí i z produktu, který jsi roky používala bez problému.

Co s tím jde dělat (bez naivních slibů)

Perimenopauzu ani menopauzu ti krém nevyřeší. To říkám hned na začátku, ať tady nikdo nečeká zázrak v tubě. Pleti ale jde pomoct - a spousta věcí, které fungují, tě nebude stát majlant.

Tady nebudu opisovat celou rutinu znovu, protože pak bychom se na webu točily v kruhu. Praktický postup - co ráno, co večer, čemu se vyhnout - jsem sepsala samostatně: Rozzářená pleť i po pětačtyřicítce.

Krátce: pleť v tomhle období potřebuje víc vody, lepší bariéru, každodenní ochranu před sluncem a méně hrdinství s aktivními látkami.

A co když k tomu máš cukrovku 1. typu?

Pak se ti k perimenopauze přidává další vrstva. Cukr, který se v krvi zdrží dlouho, doslova „opéká" kolagen - a ten už tak jako tak stárne rychleji než dřív. Estrogen navíc dřív tlumil zánět automaticky, a když ho ubývá, musíš ho začít hlídat sama. U diabetiček je to problém větší než u ostatních.

O tom jsem napsala samostatný článek, protože se to do jednoho už nevešlo, a hlavně proto, že o tom nikde v češtině pořádně nikdo nepíše: Diabetes 1. typu a pleť v perimenopauze: proč je to o level složitější.

Pleť v perimenopauze nepotřebuje víc produktů. Potřebuje jiné produkty - a hlavně jinou pozornost.