Perimenopauza: není to Alzheimer, jen hormony. A přesto to chvílemi vypadá stejně.

Ráno. Šest deset. Budík.

Otevřu jedno oko - protože druhé je suché a já jsem si opět zapomněla dát kapky na noční stolek. Leží v koupelně. Kde přesně v koupelně? To zjistím za dvě minuty hledání, protože si nepamatuji, kam jsem je položila.

Tohle je moje ráno.

A než si stihneš pomyslet aha, Alzheimer, tak klid - není to Alzheimer. Je to perimenopauza. Aspoň doufám. A ten rozdíl je přesně tak důležitý, jako rozdíl mezi „mám chřipku" a „mám rýmu". Obojí otravné, ale jedno podstatně závažnější.

Takže co vlastně perimenopauza je?

Perimenopauza je přechodné období před menopauzou - může trvat roky, klidně i deset let, a tvoje tělo tě na ni upozorní způsoby, které tě buď povznesou, nebo rozbrečí. Záleží na dni.

Moje maminka, moudrá to žena, když pozoruje, v čem se zmítám, koupila mi knihu Žena v ohni od autorky Sheila de Liz, kde je všechno moc hezky popsáno, takže doporučuju.

Hladiny estrogenu a progesteronu začínají kolísat. A tyhle hormony neřídí jen tvůj cyklus - řídí tvůj spánek, náladu, paměť, pleť, termoregulaci i to, jak reaguješ na věci, které tě dřív nechávaly klidnou. (Jako třeba situaci, kdy někdo nedá hrníček do myčky a nechá ho na lince. Fakt vedle myčky.)

Příznaky, které nikdo nečeká

Většina žen ví o návalech horka. Ale málokdo ti řekne o těchhle věcech:

Mozek jako by nepracoval. Jdeš do kuchyně pro něco konkrétního a u ledničky nevíš pro co. Zapomínáš jména lidí, které znáš dvacet let. Hledáš klíče, které máš v ruce. Tohle není počátek demence - tohle jsou kolísající hormony, které přímo ovlivňují fungování mozku.

Poruchy spánku. Usneš bez problémů, ale ve tři ráno ležíš a potmě koukáš do stropu s myšlenkami na nic konkrétního - jen tak obecně na všechno negativní. A je nutno podotknout, že negativní je úplně všechno. Je to normální. Je to otravné. Existují věci, které pomáhají.

Změny nálad. Znáš ten pocit - jsi v pohodě, a pak zcela náhle, bez varování a neočekávaně, jsi zralá skočit z mostu a nemáš pro to racionální vysvětlení? Přesně. Hormony.

Suchá pokožka a oči. Estrogen udržuje hydrataci. Jak estrogenu ubývá, vysychá skoro všechno. Pleť, sliznice, oči. Proto ty kapky na nočním stolku - nebo ne na nočním stolku, záleží na dni.

Nepravidelný cyklus. Někdy přijde dřív, někdy později, někdy je silnější, někdy slabší. Někdy nepřijde vůbec. Tvoje tělo improvizuje.

Kdy to začíná?

Nejčastěji kolem 40 let, ale může to být i dřív - i ve třiceti pěti. Není žádná pevná hranice a žádná přesná předpověď. Tvoje tělo si dělá, co chce, a ty ho sleduješ s jistou směsí fascinace a zoufalství.

Pokud si říkáš jo, tohle poznávám - gratuluju, nejsi sama. A nejsi nemocná. Jsi ve fázi, na kterou tě nikdo pořádně nepřipravil, ale o které si teď konečně začínáme povídat.

Co s tím?

Tohle je ta otázka, které se budu věnovat na celém tomhle blogu. Strava, doplňky stravy, péče o pleť, pohyb, spánek, psychika - a pro nás s cukrovkou 1. typu taky to, jak perimenopauza zamíchá kartami s glykémiemi způsobem, který nás bude chvílemi přivádět k šílenství.

Prozatím jedno: věz, že to, co prožíváš, má název. A má řešení. A je o tom kde číst.

Třeba tady.